Velký půst se opět uzavřel… Vstupujeme do Svatého týdne s lítostí a pokorou, neboť jsme prošli postním obdobím, které bylo odlišné od těch předchozích. Pandemie nového koronaviru změnila náš každodenní i církevní život. Chrámy jsou pro věřící zavřené. Nemohou okusit posvátné chuti Eucharistie. Nemohou vidět tváře svých bratrů a sester v Kristu. Jsou připraveni o jímavé bohoslužby a vůni kadidla. To vše vyvolává pocit odcizení. Zůstáváme ve svých domovech, abychom se uchránili od smrtícího viru; přesto nám chybí „domov Otce“, ve kterém se cítíme nejen „doma“, ale který je také „naším domovem“.
Přesto jsme museli učinit bolestné rozhodnutí a rozšířit tato pravidla na Svatý týden. Kvůli ochraně každého bez výjimky (…) Ujišťuji vás, že neexistoval žádný jiný způsob. V této kritické době pandemie navrhují lékaři a vědci povinná opatření vynucovaná státem. Také my musíme přispět k ochraně svých bližních. Modlíme se k Bohu lásky, lékaři našich duší a těl, aby posílil nemocné v jejich utrpení a byl oporou v obtížné práci lékařům, zdravotním sestrám a všem, kdo se obětavě snaží tento obrovský problém vyřešit. Tato bezprecedentní krize odhalila sílu a hodnotu lásky a solidarity, které překračují všechny lidské standardy a nesou pečeť Boží milosti.
Musíme uznat a přijmout, že tato opatření neovlivňují naši víru. V životech našich věřících nijak nesnižují ústřední význam chrámu a posvátných služeb. Tato dočasná omezující opatření nejsou rozhodnutími proti církvi. Netýkají se naší identity jako věřících, nýbrž pouze naší identity jako lidských bytostí, které „nesou tělo a přebývají ve světě.“
Proto také tato mimořádná opatření důsledně provádíme. V naší tradici není Pascha jediným „vyvoleným a posvátným dnem“. Celý život církve je Pascha. Vzkříšení je „sláva církve“ a „pokladnice Království“. Vzkříšení je celá víra, étos a kultura pravoslaví. Každá božská liturgie je Pascha. Vzkříšení je každá skromná kaple, každý posvátný chrám. Svatí a mučedníci víry, posvátné ikony, které uctíváme, jakož i každý akt lásky a dobročinnosti: všechno toto vydává vůni Vzkříšení. Život našich věřících je každodenní Pascha. Známe význam Vzkříšení, protože známe význam Kříže. Jsme církev Kříže a Vzkříšení. Máme zkušenost Kříže a Vzkříšení, a proto hlásáme: „Hle, skrze Kříž vzešla radost celému světu.“
(…) Tato doba rychle uběhne; pandemie zmizí; rány se Boží milostí uzdraví. Modlím se, abychom tuto krizi překonali a objevili v ní hloubku všech věcí; abychom zakusili proměnění, pochopili sílu obecenství s Bohem, který je „život a světlo“; a abychom ocenili hodnotu Božích darů zdraví a života, oběti a vzdání se individuálních práv pro lásku.
Celý text je dostupný zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat