úterý 3. března 2015

Matka Gavrilia – Slova lásky (III)



Naše služba bližním by měla být trvalá. Měli bychom neustále zapomínat sami na sebe. Služba není momentální čin, ale život. Je to znamení Kristovy přítomnosti. (301)

Člověk žije, pouze pokud miluje. Jinak je tvorem s orgány, ale bez života. (302)

Život v Bohu spočívá ve slovech: „Následuj mě.“ Pak budeš cítit radost spolu s jistotou lásky a zároveň budeš za VŠECHNO ve dne v noci děkovat. (304)

Pokoj všem – tímto způsobem se duch ztišuje, srdce miluje, duše se zklidňuje a pozemský svět se stává rájem. Království Boží je v nás a my v něm. (307)

Pořád bychom měli žít v radosti vzkříšení. (311)

Pár slov, hodně lásky... Síly temnoty čekají na každou příležitost. Nemluvme, abychom toho pak nelitovali. (313)

Dokonce i v tomto životě nás Kristus křísí z mrtvých. (314)

Vzkříšení Lazara je symbolem vzkříšení naší duše ve světě. (316)

Čti jednoho církevního otce a pouze jeho. (317)

Pokud nemáme odvahu, když nás Pán povolá, jsme ztracení. (321)

Přeji ti, aby ti Bůh dal svou milost, moc a lásku, abys byl nablízku těm, kdo to potřebují a kdo Ho hledají. (322)

Bůh tvoří ve věčnosti. Ne ve spěchu současného života. Všechno se stane, jak a kdy On bude chtít. (327)

Lásky k bližnímu, radosti a pokoje dosáhneš ustavičnou modlitbou. (329)

Na konci dne požádej svého anděla ochránce, aby od tebe odňal myšlenky na každého, koho jsi viděl, a stejně tak, aby i oni přestali myslet na tebe. Jinak se nemůžeš správně modlit. Řekni mu: „Můj anděli, požehnej jim všem a odděl jejich myšlenky od mých.“ (332)

Když mluvíme s nějakým člověkem, zároveň mluvíme se svým andělem ochráncem a naším tichým a neviditelným posluchačem je Kristus. Nikdy na to nezapomeň. (333)

Největší vánoční dárek, který můžeme dát Kristu, jsme my sami. (337)

Nemůžeš být křesťanem a nemilovat všechny stejně. Souvěrce i příslušníky jiné víry. (343)

Čti Izáka Syrského. (349)

Manželství je láska, náklonnost, přátelství. Není to „sex“. „Sex“ je cosi protibožského, protože pochází z „tohoto světa.“ Nemá vztah k duši.

Partneři by se neměli přitahovat skrze žárlivost. Žárlivost pochází od Satana. (352)

Svatá tajina manželství je tajinou stejně jako křest. Pokud ses „znovu nenarodil“ v srdci druhého, a on ve tvém srdci, pak zde chybí Bůh. Samozřejmě, že On tě vidí a je mu to líto. Nemůže ti ale pomoct, protože jsi ho k sobě nevpustil a ani o tom nevíš. (353)

Vždycky poslouchej své svědomí. Pochází od Boha. (355)

Na všechno zapomeň. Sjednoť se s Bohem v modlitbě. A potom budeš vědět, kterou cestou se vydat... (356)

Neměli bychom být hrdí na to, že snad někomu pomáháme. Ve skutečnosti nikomu nepomáháme. To Bůh pomáhá a vede nás, když se Ho držíme. (358)

Bůh nechce, abychom se rozdělili. Budˇ milujeme Ho, nebo „svět“. Nemůžeme stát jednou nohou ve „světě“ a druhou v Církvi. (359)

Měj se na pozoru před slávou. To je něco, co Bůh nechce. (362)

Následuj svou cestu a nedovol, aby tě cokoli obtěžovalo. Měj uši k slyšení a nebuď netrpělivý. Musí uběhnout mnoho let a my musíme projít mnoha zkouškami, než získáme trpělivost. (371)

Pane, prosím, nedovol, abych měla svou vůli. Konej svou vůli ve mně. (372)

Bůh je svobodný a láska přebývá ve svobodě. (373)

K nikomu se nepoutej kromě Boha a jdi tam, kam tě Duch svatý povede, přinášeje Jeho lásku VŠEM přes hranice a rozdělení. Tvým cílem je láska! To mi jednou řekl otec Lev a já to teď říkám vám. (380)

Shovívavost v postu způsobuje nemoc a nemoc přináší lenost. (381)

Všude jsou Boží lidé. Nikdy nevíš, jestli ten, koho jsi dnes potkal, nebude zítra světec.


Pět jazyků

Jednou ke mně přišel cizí misionář a řekl mi: „Jsi zřejmě dobrá žena, ale ne dobrá křesťanka.“

„Proč?“ zeptala jsem se.

„Protože už jsi tu dlouho a pořád mluvíš jenom anglicky. Jaké místní jazyky ses naučila?“

„Žádný,“ odpověděla jsem, „protože se hodně stěhuji z místa na místo. Jakmile se naučím jeden dialekt, lidé už mluví jiným. Naučím se vždycky jenom ´Dobré ráno´ a ´Dobrý večer´. Nic víc.“

„Pak ale nejsi křesťanka. Jak chceš jinak evangelizovat? Každý katolík nebo protestant se naučí všechny místní dialekty, aby...“

Vtom jsem si pro sebe řekla: „Pane, dej mi pro něho odpověď.“ Z celého srdce jsem Ho o to požádala. A pak jsem mu řekla: „Promiň, zapomněla jsem, že znám pět jazyků.“

„Opravdu? Které?“

„První je úsměv, druhý slzy, třetí dotek, čtvrtý modlitba a pátý láska. S těmito pěti jazyky chodím po světě.“

Misionář mě přerušil: „Počkej chvilku. Zopakuj to ještě jednou, prosím, ať si to můžu zapsat.“

S těmito pěti jazyky můžete zcestovat celou zemi a svět bude váš. Milujte každého – bez ohledu na náboženství nebo rasu. Bez ohledu na nic. 



Žádné komentáře:

Okomentovat