čtvrtek 23. dubna 2015

Sv. Izák Syrský – Z asketických rozmluv





Nikdo se nemůže přiblížit k Bohu bez toho, aniž by zanechal světa. Zanecháním světa nemyslím opustit tělo, ale spíše nechat za sebou tělesné záležitosti. (I, 4)

Počátkem opravdového života člověka je bázeň před Bohem. Ale tato bázeň nedovoluje zůstat v duši spolu s rozptýleností věcí. Neboť když srdce slouží smyslům, je rozptýleno od sladkosti, jež je v Bohu. (I, 9)

Buď moudrý a založ svou cestu na Bohu. Za několik dnů tě přivede bez bloudění do Království. (I, 21)

Slovo pojednávající o ctnosti si žádá srdce prázdné od země a jejích záležitostí. (I, 25)

Považuj za sen každou dobrou či špatnou věc, která se přihodí tělu. Nejen že od nich budeš vysvobozen ve smrti, ale ony dokonce často zmizí ještě před ní. (I, 38)

Nemocný, jenž zná svou nemoc, se může lehce uzdravit a ten, kdo ví o své bolesti, je blízko utišení. (II, 2)

Bolesti zatvrzelého srdce narůstají a nemocný člověk, který odmítá lékaře, zvětšuje své utrpení. (II, 3)

Neexistuje hřích, který by nebyl odpuštěn, kromě hříchu, z něhož není činěno pokání. (II, 4)

Pronásleduj sám sebe a tvůj protivník bude od tebe odehnán. (II, 8)

Přítel ctnosti není ten, kdo dělá přičinlivě krásné věci, ale ten, kdo radostně přijímá špatné věci, které se mu přihodí.

Podpoř slabého a zarmouceného svým slovem, jak jen budeš moci; a pravá ruka nesoucí vesmír tě podrží. (II, 16)

Neustále projevuj před Bohem svou slabost, aby cizinci nevyzkoušeli tvou sílu, když budeš odloučen od pomocníka. (II, 20)

Z práce a bdělosti plyne čistota myšlenek; a z čistoty myšlenek světlo svědomí. A odtud je mysl vedena milostí tam, kde nemají smysly žádnou moc vyučovat ani se učit. (II, 24)

Duchovní nazírání (theoria) je vnímání božských tajemství skrytých ve věcech, jež jsou řečeny [v Písmu]. (II, 26)

Smysly jsou posledním oděvem intelektu. Jeho nahota spočívá v tom, že je pohybován nemateriálním nazíráním. (III, 17)

Zanech věcí malé hodnoty, abys našel cennosti. (III, 18)

Moudře se modli, abys byl shledán hodným slavných věcí. (III, 21)

Žízni po Ježíšovi, aby tě omámil svou láskou. Zavři oči před cennostmi tohoto světa, aby sis mohl zasloužit to, že ve tvém srdci bude vládnout Boží pokoj. (III, 38)

Zdržuj se přitažlivých věcí, které se třpytí před očima, abys byl hoden radosti v Duchu. (III, 39)

Když tvůj život není hoden Boha, nežádej ho o slavné věci, abys nevypadal jako někdo, kdo pohrdá Bohem. (III, 40)

Modlitba přesně odpovídá životní cestě. (III, 41)

Miluj pokoru ve svém chování, abys byl vysvobozen od nepatrných nástrah, které se nachází při cestě, po níž kráčí pokorní. Neodmítej trápení, protože skrze ně vejdeš do poznání. (III, 45)

Neboj se pokušení, protože v nich nalezneš vzácné věci. (III, 46)

Modli se, abys nevstoupil do pokušení duše. Ale buď připraven čelit celou svou silou pokušením těla a ovládej je každým údem a svalem. Jinak pro tebe není možné přiblížit se k Bohu, neboť v tom spočívá Boží pokoj. (III, 47)

Nejprve uvolni svá vnější pouta a pak se snaž připoutat své srdce k Bohu. (IV, 2)

Osvobození od hmoty předchází poutu s Bohem. (IV, 3)

Člověk dává dítěti chleba poté, co je odstavené od mléka. Ten, kdo si přeje růst v Bohu, musí nejprve odstavit svou duši od světa, stejně jako je dítě odstavené od matčiných prsou. (IV, 4)

Tělesná práce předchází duševní, stejně jako při stvoření předchází tělo duši. (IV, 5)

Dočasné utrpení pro pravdu nelze srovnat s radostí, jež je připravena pro ty, kdo pracují pro ctnost. (IV, 7)

Ten, kdo vědomě prchá před slávou, cítí v sobě naději budoucího světa. (IV, 12)

Ten, kdo se zmocňuje majetku, je otrokem vášní. Za majetek nepovažuj pouze zlato a stříbro, ale všechny věci, kterých se zmocňuješ s úmyslnou touhou. (IV, 13)

Bez trvalého praktikování ctností nelze nalézt pravé poznání. (IV, 15)

Nikdy nechval toho, kdo pracuje svým tělem, ale je uvolněný a shovívavý ve smyslech, to znamená, že jeho uši a ústa jsou otevřená a jeho oči bloumají kolem. (IV, 17)

Neber svou svobodu jako záminku pro rozkoš, aby ses nestal otrokem otroků. (IV, 35)

Ať tvá ústa neustále žehnají. Pak na tebe nedopadnou ničí nadávky. Urážka plodí urážku a požehnání požehnání. (IV, 51)

Jak jen to je možné hovoř o duchovních věcech se slzami v očích, neboť to je užitečné pro tvou duši i pro tvé bližní a přináší ti to milost. (IV, 54)

Plnému žaludku se hnusí zkoumání duchovních otázek, stejně jako se nevěstce hnusí mluvit o cudnosti. (IV, 71)

Oheň se nesytí zeleným dřevem a zanícení pro Boha nepropukne v plameny v srdci člověka milujícího pohodlí. (IV, 73)

Nevěstka nesetrvá ve svazku s mužem, stejně jako duše, jež je připoutaná k mnoha věcem, nepřebývá v lásce duchovního učení. (IV, 74)

Pokud ti zůstane něco z každodenní stravy, jdi, rozdej to chudým a pak s důvěrou vykonej modlitbu. To znamená hovoř s Bohem jako syn se svým otcem. (IV, 76)

Dokud člověk nedosáhne hloubky dokonalosti, nebude mu dána Boží milost a nedojde útěchy. (IV, 88)

Pokud si budeš neustále pamatovat, že jsi slabý, pak nikdy neodpadneš od bdělosti. (V, 7)

Lidé si cení bohatství, avšak Bůh pokorné duše. (V, 9)

Ten, kdo se chvěje před hříchem, bude postupovat bez zakopnutí vpřed i přes strašná místa. V čase velké temnoty nalezne ve svém nitru světlo. (V, 15)

Zasívej pokorně almužnu a budeš sklízet plody na spravedlivém soudu. (V, 18)

Neexistuje těžší a větší ctnost než pokora. (V, 32)

Nemysli si, že jsi silný, dokud nevejdeš v pokušení a tvá mysl v nich neobstojí. A ve všech věcech bys měl zkoušet svou duši. (V, 27)

Ten, kdo svěřil svůj život Bohu, bude přebývat v pokoji mysli. (V, 43)

Bez odmítnutí majetku není duše osvobozena od zmatku myšlenek. (V, 44)

Bez ztišení smyslů není zakoušen klid mysli. (V, 45)

A bez uvedení v pokušení není dosaženo moudrosti Ducha. (V, 46)

Bez neustálého čtení (Písma) se nelze naučit jemnosti myšlenek. (V, 47)

A bez klidu od myšlenek se mysl nepohybuje skrytými tajemstvími. (V, 48)

Když jsi nemocný, řekni si: „Blahoslavení, kteří našli smysl ve věcech, jež způsobuje Bůh pro naše dobro.“ Bůh přináší nemoc pro zdraví duše. (V, 57)

V čase blahobytu buď blízko Bohu a buď poslušný, abys s Ním mohl v čase protivenství svobodně mluvit tak, že s Ním budeš neustále ve svém srdci skrze modlitbu. (V, 73)

Je jednodušší a krásnější odvrátit vášně skrze vzpomínky na ctnosti než porážkou v bitvě. (VI, 17)

Když moc Ducha vstupuje a přebývá v inteligibilních schopnostech zbožné duše, potom jsou namísto zákonů psaných inkoustem v srdci upevněny přikázání Ducha. Srdce se je od Ducha tajemně učí, aniž by potřebovalo pomoc od materiálů zprostředkovaných smysly. (VI, 19)

Radostně započni každou práci, která je pro Boha. Pokud jsi čistý od vášní a od rozdělení srdce, Bůh tě přivede k úplnosti, pomůže ti a učiní tě moudrým; podle své vůle a podivuhodným způsobem tě přivede k dokonalosti. (VI, 29)


Vybráno a přeloženo z vydání St. Isaac of Niniveh: On Ascetical Life (Six Ascetical Discourses). St Vladimirs Seminary Press, 1989.

1 komentář:

  1. Překontrolovat eToro, největší sociální investiční síť na světě, kde 1,000,000y klientů vydělávají kopírováním obchodních rozhodnutí našich nejlepších obchodníků.

    Výměna kdekoli - Váš čas je peníze. Obchodujte na počítači, tabletu a mobilu

    227,651,647 - Otevřené obchody na eToro

    OdpovědětVymazat