Pravoslavné zpěvy z Tanzanie

Africké pravoslaví nás často zaskočí silnými příběhy, z nichž je patrná přítomnost Ducha svatého. Jedním z nich je i příběh mého přítele Cosmase Tshafu Ilungy.

Cosmas se narodil do rodiny pravoslavného kněze Serafíma Ilungy, jenž vychovával svých deset dětí ve městě Kanyama ve středním Kongu. Rodina však musela uprchnout před konfliktem ozbrojených povstaleckých jednotek, pověstných hromadným zabíjením a znásilňováním civilistů. Dnes žije v relativním bezpečí na jihovýchodě země, v městě Lubumbashi. Cosmův tatínek však začal trpět vážnou srdeční chorobou, ztíženou tím, že si nemůže finančně dovolit potřebné léky a už vůbec ne operaci. Proto ani nemůže sloužit v Božím chrámu tolik, jak by chtěl.

Otec Serafím byl však prvním, kdo ukázal Cosmovi a jeho bratru Dimitriovi hloubku pravoslaví a naučil je také základům byzantského zpěvu. Učil je od roku 2002 povětšinou sám doma nebo příležitostně v chrámu. V roce 2006 pak oba bratři odešli na střední školu, která byla vedena pravoslavným biskupem a dalšími misionáři z alexandrijského patriarchátu. Hlavním předmětem zde bylo zemědělství, ale odpolední hodiny byly věnovány náboženství a také církevnímu zpěvu. To, co se žáci naučili ve škole, pak prakticky uplatnili při jitřních a večerních bohoslužbách, stejně jako při nedělní svaté liturgii. Cosmas mezi své největší učitele na škole jmenuje otce Damaskina a biskupa Meletiose – původně athoského mnicha, který od roku 1989 slouží na misii v nejtěžších podmínkách východního Konga. Oba bratři tak i díky nim s úspěchem školu absolvovali v roce 2011.

O rok později byli společně přijati na lékařskou fakultu v Dar es Salaamu – největším městě sousední Tanzanie. V té době neuměli skoro vůbec anglicky, neboť ve východním Kongu je oficiálním jazykem svahilština a obyvatelé ovládají i koloniální francouzštinu. Když jsem se s oběma bratry vloni seznámil, mluvili už plynule anglicky. Jak mi Cosmas řekl, jejich zpěvy jsou vedeny v několika jazycích – svahilštině, řečtině a angličtině, zejména kvůli etnicky rozmanité církevní obci (její součástí jsou vedle Afričanů i Řekové, Arabové, Indové a další obyvatelé, trvale usazení ve městě – pozn. aut.). Francouzštinu používají v chrámu při svém ojedinělém návratu do Konga.

Díky svým znalostem byzantského nápěvu se oba bratři zapojili do aktivního bohoslužebného života. Jejich energie a úsilí však pokračovaly dál – Cosmas kolem sebe shromáždil skupinku mladých pravoslavných Afričanů, které začal spolu s bratrem Dimitriem vyučovat v byzantské tradici.

Sám mi k tomu napsal:

„Naučil jsem se byzantské hudbě ve své zemi a děkuji Bohu za tuto Jeho milost. A teď předávám to, co mi dal poznat, dalším lidem, aby zpívali líp než já, protože jak víš, sbory hrají úžasnou roli v naší církvi. Představují anděly a bez sborů v pravoslavné církvi je těžké sloužit Bohu.“

Na začátku tohoto roku Cosmu napadlo, že se svým malým sborem natočí album, aby přiblížil krásu byzantské hudby (nejen) Afričanům. Od přátel sesbíral peníze a šel za svým snem, navzdory překážkám. Většina členů sboru se totiž – typicky africky – styděla jít do studia, a tak musel Cosmas nakonec nahrát celou desku sám se svým bratrem.

Ale stálo to za to. Součástí alba jsou technicky přesné, ale hlavně procítěné liturgické zpěvy v řečtině, svahilštině, francouzštině a angličtině. Album není dostupné online, ale je možné si je zakoupit na adrese cosmastshafuilunga@yahoo.com, a tímto podpořit skromné podmínky afrických pravoslavných.

Cosmas plánuje dál pokračovat ve své práci, ale má to v tržních podmínkách vzdělávání a složité rodinné situaci těžké. Zbývá mu dokončit magisterské studium lékařství a po té chce dát své síly naplno Bohu a církvi. Ohledně svých hudebních plánů dodává: „Chceme učit pravoslavné, jak dobře zpívat a aby věděli, jak důležitá je hudba v naší církvi. Toto je Boží povinnost, kterou musíme praktikovat, kamkoli jdeme, a proto se modlíme, aby nás Bůh učinil dobrými pravoslavnými hudebníky.“

Bůh žehnej Cosmovi a jeho přátelům!

Zde malá ukázka z jejich alba: